KrCoolDen - 4. díl

 

 

 

*neděle, 23. ledna 2011*

No a nakonec jsem se tedy rozhodl, místo shánění venčitelek, risknu vzít Šestýho do háku. A nakonec se to ukázalo "no problem". Ostatně v neděli v baráku skoro nikdo nebyl. A aspoň jsem měl motivaci chodit často na obchůzky, při té garážové části jsem Šestýmu házel míček, abych ho trochu vyběhal a venkovní část jsem vzal trochu prodlouženě. A postupně tak prošmejdil širší okolí.

 

"Veřejné – Public parkoviště":

 

Pohoda klid, jen sračka Šestého stále neopustila. Od kolegy jsem si půjčil Rudyho právo no a musím uznat, že působí mnohem méně bulvárně, než nejmenované plátky "lidu" (Die Volkes Zeitung) a "dneška" (Die Junge Front Heute).

 

Při jedné z venkovních obchůzek jsme dokonce potkali Báru s Šestého ségrou Medvědicí... Které byly někde v Kunratickém lese na cvičáku. Tak jsem se domluvili, že bysme tam někdy mohli vyrazit společně.

 

"Skyscraper Filadelfie":

 

Jediná komplikace byla, že po jednom řádění s míčkem v garáži, se pak ve vchodu Šestej vyblinkal. Sakra to sem to s tím běháním přehnal... Přitom jsem myslel, že má prázdnej žaludek, protože sežral jen ráno trochu granulí. Ty zněj teď vypadly skoro vůbec nestrávený...?

 

"Pozoruhodný houpačkolotoč":

 

Zavolal mi taky brůdr, že prý do Jíliště přijela teta z Liberce a že by jí mamka chtěla pustit ten náš filmeček s Šestým. A že ho nikde nemůže najít. Inu, jednou jsem jí ho nahrál na paměťovou kartu, podruhý vypálil na CD a bráchovi jsem poslal odkaz na stažení na Úložišti.cz Ale ten je funkční jen omezenou dobu (asi měsíc), takže z toho už si to nestáhne, když to doteď neudělal. Inu Haj hou... Poradil jsem mu ať do YouTube-ky zadá "To je náš flek" a že mu to vyskočí. Ale prej nevyskočilo...

 

Z filmového deníčku:

 

 

* Po hlavě do prdele * / f – ČR, 2006 / r. : Marcel Bystroň

 

No opravdu nevím, co si o tomto filmu myslet. Jestli bylo ambicí jeho tvůrců natočit parodii na akční filmy. A nebo prostě jen natočit nejhorší českej film. No ale svým způsobem bylo to tak blbý, až to bylo docela zábavný. Navíc obsazením zajímavý mix uplně neznámých tváří s profláklema, (a dobrejma), hercema jako Ondřej Vetchý, Nela Boudová, Veronika Žilková. A v roli jednoho ze superbouchačů taky pozdější režisér megahitu(-shitu?) Kájínek – Petr Jákl.

Film je naprosto šílený, těžko srozumitelný kaleidoskop, vyprávěný navíc evangelickým způsobem, opakovaně pohledem různých postav. Což mu dává dejme tomu na originálnosti, (minimálně v tomto žánru), ale také na ještě větší šílenosti a nepřehlednosti. Příběh sám je navíc hodně ve stylu "jak pejsek a kočička točili film". No některý situace jsou i vtipný, jako třeba používání petflašky místo tlumiče, ale převážná většina, humor, či nápad postrádá. A nebo je na sotva troškovské úrovni.  Třináctiletá těhotná dívenka, náboženská sekta, domácí porod a to vše hojně zasypáváno střelbou a zaléváno filmařským kečupem. No prostě: "po hlavě do prdele!".

 

Nedaleko od našeho společného, (s Šestým), pracoviště  v Central parku v Café na půl cesty, dnes byl koncert kapely Jerhotti, což je skupina ve které zpívá Marťi kamarádka, (a exspolužačka), Máca, která je mi sympatická, (nejen tím, že mi tyká). A tak jsem se tam po háku vydali. (Na rozdíl od nemocné Marťule).

 

Ovšem cestou na metro se Šestej nažral trávy, kterou vzápětí vyblinkal. Říkal jsem si, že tím už by si snad ten žaludek mohl definitivně vyčistit.

 

"Café Na půl cesty":

 

* Jerhotti + Kvarket * /koncert – Café Na půl cesty/

The Halfway café bylo slušně narvaný. Ale ještě jsme se tam s Šestým procpali a pozdravili s mnoha Marti spolužačkama – Kromě Máci, také s Hroudou, Ester a Terezou s "ještě složitěji vyslovitelným jménem", než je Krosche. Vůbec tu byla spousta mladých hezkých dívenek. Když jsem se pokusil skrz ten dav čtvero dívenek se ságy vyfotit, tak jsem jen trefil nevypnutým bleskem Hroudu...

 

"Sorry Hroudo!":

 

A čtyři z nich byly jako předkapela Kvarket. Což byl kvartet saxofonistek. Ty hrály převážně starý dobrý jazzový standardy. Parádička, pohoda, velká příjemnost. Až na druhej pokus se mi povedlo trefit aspoň

"Tři Kvarketky":

 

Zaparkovali jsme postupně s Šestým k pultu, kde jsem si dal jedno pivko. No ale právě když měli Jerhotti konečně začít, tak se znovu poblinkal. Sakra! Tak to už tedy fakt nevím... V té garáži sice byly i krysí návnady, ale měl jsem ho celou dobu pod kontrolou. Vypůjčil jsem si od barmana hadr a zpacifikoval jsem tu pohromičku, (naštěstí to byly jen čisté šťávy) a prodrali jsme se ven. Šestej jinak ale vypadal úplně spokojeně. Pobíhal okolo polovičněcestního kafe a žral sníh. Tak jsem si tedy aspoň poslechl tři písničky Jerhottů přes okno a taky si je skrz něj vyfotil.

"Jerhotti přes zadní okno":

 

A líbilo se mi to celkem dost. Je to taková folk-pop-alternativa. Máca má takový ten folkově vysoký hlas, ale velice příjemný a občas se jí v něm ozve i jazzovější odstín. I ty písničky se mi líbily. Před úprkem k domovu mě nadchla píseň Messenger.

"Jerhotti skrz boční okno – kdo rozezná Mácu má bod!":

 

Ještě jsem si cestou domů, to okolí Pankráckého centralparku pofotil...

"Punkrácký mrakodrap":

 

A taky podivná parodie na pařížskou...

 

"Děravou kostku v Defence":

 

U Rusů jsem si ještě koupil dva lahváče. A doma jsem Šestýmu udělal dietu mrkev s rejží. A pak  před bednami (TV + PC) vychrupl ty dvě butylky a hupl pod deku. Ještě před tím jsem zkusil dát na TyTrubce do vyhledávacího políčka: "To je náš flek" a samozřejmě mi to ten filmeček našlo. S brůderem jsem se pak potkal na Facebooku a ukázalo se, že on tam, z nevím jakého důvodu, dával: "To je náš fleck". No comment...

 

A ještě obvyklá "veselá fotečka na dobrou noc" -

 

"Podivuhodná noční lampička":

 

 

 

 

///A UŽ JE TO ZASE TADY !!! Trapně nízká kapacita možnosti vkládání fotek (192Mb) je OPĚT VYČERPÁNA a tak mi zase nezbývá, než založit nový blog –

- TEDY NOVÉ POKRAČOVÁNÍ – "m6k5.bloguje.cz" – je  ZDE! ///

(je to trochu dost pruda, ale bezfotkový bloček mít nechci...)

 

 

 

linkuj.cz vybrali.sme.sk