Není nad příjemně provoněný byt... ...O výletu do Holešovic za lákavostí televize s urychleným návratem... ...O tom, že Unijazz je krásné místo k žití...
*sobota, 15. ledna 2011*
Doma tentokrát nevyrobil Šestej žádný dramatický čurbes. Jen jsem udělal tu chybičku, že jsem opět zapomněl na stole kořenku s rybím kořením, pro které má ten lumpes. Nějakou slabost a tak mě jím opět příjemně provoněl bytů.
Po lehké dospávce jsme s Šestým vyrazili, za mírného mrholení pěší venčící procházkou do Holešovic do prodejny Alza.cz. Vyzvednout si minitelevizi, (s USBéčkem a čtečkou karet), umožňující přehrávat i oblíbené video, hudební a fotkové soubory, kterou jsem na jejich stránkách objevil za výhodnou "bazarovou" cenu necelých šestnácti stoveček. A usoudil jsem o ní, že by to mohla být dobrá pracovní pomůcka.
Po cestě jsme na křižovatce pod Parukou potkali novou mapu souhvězdí...
"Velká Medvědice alias Velký vůz":

Na které byla vyznačená nově pojmenovaná hvězda... Plastika je to krásná. Ale...
"Hvězda Anežka – hvězda smutného příběhu":

Celý smutný příběh si můžete přečíst tady.
A u vstupu do ŽIŽKOVSKÉHO (! – rozhodně né Karlínského) tunelu jsme potkali....
"Červeného Yettiho":

V Holešovické tržnici jsem sice zjistil, že jsem doma zapomněl mobil, kde bylo v esemesce číslo mé objednávky. Ale naštěstí jsou v alzácké prodejně k dispozici počítačře připojené na net. A tak jsem si to své číslo našel, do automatu dvoulitr vstrčil a ve výdejně si minitelevizku, (s 8-mi palcovou obrazovkou) vyzvedl.
Přes né zcela příznivé počasí jsem plánovat jít i nazpátek, (v rámci kondiční procházky) pěšky. Ale podezřelé pocity v útrobách mě přinutily vzít to domu urychleně tramvají. Ještě, že jsem nezapomněl vzít Šestýmu náhubek.
Doma, když jsem se vyprázdnil, znovu naplnil a lehce si orazil, padla na mě únava únavěnka, ale přeci jen jsem neodolal chuti hned televizi vyzkoušet. No vypadala skvěle a ta obrazovka nebyla ni tak malá. Bohužel se ale ukázalo, že televize má jednu malou vadičku. Nejde na ní naladit žádný program. Hlásí neustále "no signal" a to i když do ní zapíchnu anténu, na kterou mi normálně funguje velká televize. No a pak se taky z USBéčka nenačte žádný soubor. Ani video, ani empétrojkový, či žádný jiný... Haj hou. Tak to vypadá, že ta její "bazarovost" spočívá možná v tom, že jí někdo v reklamaci vrátil, že na ná nic nenaladil. A Alzáci jí jen o litr zlevnili do bazaru a neobtěžovali se jí ani přezkoušet.
A tak jsme vyrazili "zapít žal" do Unijazzu. Kde na mě čekala Šutra, Evička a Štefka. A na Šestýho pak máma Skařice a ségra Mercedes. Ale Mercedes ho jako obvykle dost prudila... Evička mi sice slíbila, že mi sem přinese svůj již odložený mobil Sony Erikův bratr stejný jako mám já a ze kterého jsem ztratil kryt baterie. Ale pak na něj zapomněla. No ale každopádně jsem si tu ten večer ve společnosti tří mladých krásných volejbalistek užil – ten Unijazz je ale příjemné místo k žití...
To Šestej si to tu tolik neužil. Mercedes na něj furt vrčela a pak ještě dostal do dredaté Marie – barmanky a "páníčky" jeho ségry a máti, pěknej kartáč, za to, že se prý vyčůral v zadní místnosti... No nevím, jestli ho Marie na vlastní oka viděla. Ale mě to dost překvapilo, nic takovýho mi neudělal už hodně dlouho. Naposled v ranně štěněčím věku a je to celkem statečný držák.
A ještě "funny fotečku na dobrou noc" –
"Medůzy":
