KrCoolDen - 4. díl

*čtvrtek, 13. ledna 2011*

Ráno jsem musel vyskočit už v krutých 6:30 povenčit Šestýho a vyrazit na, (v mém životě již asi stopadesátéšesté), "protipožární školení" na Brumlovku. Naštěstí bylo ještě kratší, než jsem doufal.

A na Budějovický jsem pak zjistil, že je tu prodejna Lidlumila a tak jsem neodolal a učinil tu fest nákup. Krom obvyklých oplechovaných ryb, i tři lahévky vína – sladkou kadárku pro mamku a pro sebe, (po všech těch krabčácích) jeden australskej merlot a jeden chilskej.

Doma jsem Šestýho našel v pohodě. Kupodivu tentokrát nic nerozhryzal. Že by pochopil mou domluvu? Požitkářsky jsem sežral makrelu, (hlavu, ocas a kůži dopřál Šestýmu). Lehce jsem poškádlil počítadlo a pak si ještě hodil hodinovou  dochrupku.

No a když jsem dnes podruhé vstal, tak jsem popadl Šestýho a vzal ho na  "Procházkovej den". Nejprve jsme ve vytrvalém deštíku vydali pěšmo přes Paruku a Želvu do Edenu.

"Kolem hospy kde asi fanděj Dukle...":

Dát Danovi ten litr za foťáček. Krátce jsme pokecli a Dan mi sdělil, že ho přesouvají někam na hrad (Pražský) do galerie.

Cestou jsem Šestýho trénoval "chůzi u nohy" a samo, že jsem mu to musel říkat milionkrát na minutu, ale měl už místama chvíle, kdy se docela držel. No tedy nevím jak Šestýho, ale mě ta deštivá procházka docela zmohla.

"Potkali jsme taky cestou Vrabčáka (vtip pro zasvěcené)":

A když sme doma dali lehký oraz a osuch, tak jsme později odpoledne ještě vyrazili opět pěšmo do Růžovky do čajovny, koupit horkovzdušný přací balóny, jako dárečky pro synovce. A taky barvu na keramiku, abych neteři mohl náležitě přizdobit  tepelně zabarvovací se hrníček. Ovšem Šestej cestou vyprskl slušnej průjem, že by ta makrela?

"Dílo ostrovního graffitáře – Šestej přechči ho!":

Po zprávách jsem se doma pustil do zuřivého úklidu. Který neodsýpal tak rychle, jak jsem si maloval. A ještě jsem taky trochu pozabarikádoval knihovnu, aby Šestej to ničení neměl tak snadný, A tak jsme na třetí dnešní "procházku" za Járou a Ejmlsem, vyrazili až skoro ve třičtvrtě na deset. Ale dorazili jsme když měli ještě první pivo tuším. No probrali jsme strasti života, zejména ty pracovní. Jára se stihl přihlásit na pracák ještě ve starém roce a tak má trochu lepší podmínky. Ale stejně to není žádná sociální bavlnka. A sehnat jen trochu slušnou práci je v současnosti dost velkej problém. Pivo měli jen plzeň, ale uznávám, že je to pitelný mok. No jo no, jen kdyby nebyl tak finančně náročnej. Ale nad rozjímáním a kontemplacích o životě jsem příjemně vysekl tři kousky a bylo to příjemný posezení tří "starších mladých kluků", lehce otlučených životem. Nakonec i Šestej si tu našel kamarádku – buldočku typu dělová koule a trochu si tu pořádili. Majitel z toho nebyl uplně nadšenej, ale vyhodit nás nevyhodil... Nejspíš proto, že je to Ejmlsův, (a teď už asi i Járův) známej.

No příjemnej to byl večírek, ale ona už je půlnoc pryč, sakra??? Tak alou do tunelu... a tunelem domů.

Tak ještě funny fotečku na dobrou noc, dnes vzpomínku na dávnou hitovku skupiny Buty...

"Mám jednu prsu dlóóóuhou...":

linkuj.cz vybrali.sme.sk