KrCoolDen - 4. díl

*čtvrtek, 30. prosince 2010*

Hák....

No obvykle z bezpečnostních důvodů žádné historky z háku neventiluji. Ale tentokrát učiním vyjímku. Neb už je to z "bezpečnostních důvodů", tak trochu jedno – a pak je to důležité pro pochopení dalšího děje, tedy pro /cca dva/ pravidelné čtenáře...

A je to taky taková hezká ukázka, že člověk nikdy neví ze které strany na něj ten damoklův mečík dopadne. Ještě jsem se zaradoval, že si jeden kolega se mnou vyměnil směnu 1. ledna a budu tak moci na Silvestra bez omezení zakalit, ale mraky nad mou hlavou už houstly, což jsem ovšem nevěděl. V háku to jinak byla mezisváteční pohoda, kdy lidí do baráku a z baráku korzovalo málo. A pak najednou...

"A mraky houstnou...":

Se pani recepční ustaraně svěřila, že zatímco jsem byl meditovat na WC, tak se na recepci objevil pan (řekněme) Béžový. a pátral po tom, jak byl v práci předminulou sobotu  pan Světlý. A jestli by mu to mohla vyjet na kamerách, kdy odcházel, (což nemohla neb tak daleko naše pravomoc zpětného pohledu nesahá)  A že pan Béžový je na pana Světlého vysazenej a že velmi pase po tom, aby mu mohl zavařit nějaký průser.

"Nad hlavou nebe, nebo...":

Zapátral jsem v paměti a aha... To jsme tu tenkrát byli zrovna my dva s kolegou Duhovým, stejně jako dnes. Jo, jo už si to vybavuju – pan Světlý tu byl opravovat, (coby správce budovy), nějaký dveře. Totiž pan Světlý je jedním z lidí z tohodle baráku, se kterým nejčastěji přicházíme do styku. A je to normální, čestnej a férovej chlap, kterej si myslím navíc i svou práci dělá dost dobře a zodpovědně. No a tak když poprosil, že mu chyběj nějaký hodiny do fondu pracovní doby a nechce se mu tady do večera tvrdnout, když už to má hotový a jestli by tu nemohl nechat kartu na odpíchnutí v pět večer – tak kdo nikdy nezdrhl z práce, či školy dřív, ten ať hodí kamenem (respektive píchačkou) a dokáže mu to odmítnout.

No, navíc to vypadalo uplně bezpečně, kdo moh tušit, že se v tom nějaký bonzák bude hrabat... Tedy pan Světlý to tušit trochu mohl, neb už jednu takovou nějakou podobnou aférku s panem Béžovým prý měl... A tak mohl být opatrnější a neriskovat (tedy hlavně neriskovat, že zatáhne do průseru i někoho jiného).

No takže pan Béžový nelenil a běžel za panem Bílým a panem Hnědým a ti mu ty kýžené záběry na kamerách našli. No a v čase zaznamenaného odchodu pana Světlého našli na kamerovém záznamu kolegu Duhového jak ten odchod odpichuje. Takže si ho následně zavolali k sobě do kanclu, kde ho všichni tři (tedy Bílý, Béžový i Hnědý) podrobili dlouhému výslechu. A pak si tamtéž zavolali mě, (nejprve si tedy mě tam zavolali a pak jeho propustili, abysme se nemohli domluvit) a vzali si tedy taky do prádla. No mé dopovědi byly vesměs nevím, to si nevybavuju a to už si přesně nepamatuju, což nakonec vzhledem k mé chabé paměti byli i odpovědi celkem pravdivé. No ale uvědomil jsem si při tom "výslechu", že se cítím úplně stejně, jako kdysi za vlády jedné strany, když mě tehdy párkrát vyslýchala Veřejná Bezpečnost a jednou dokonce estébáci. Naštěstí to vždy bylo v banálních záležitostech, kdy mi nešlo o kejhák hrozbou nějakého vězení, či dramatického postihu. Ale stejně si nemohl být člověk jistej co všechno o něm vědí a kde na něj co vytáhnou... Z kontextu mi došlo, že kolega Duhový statečně všechno vzal na sebe a tvrdil, že já o ničem nevěděl. Jenže když našli na kamerových záznamech, jak sedím na recepci, zrovna když skrz turnikety prochází kolega Duhový, na kartu pana Světlého, což se mi muselo objevit na monitoru a následně kartu před mými zraky vrací do depozitu, tedy mě mohli minimálně obvinit z nesvědomitého výkonu své funkce. Haj hou...

Jo, jo, ten pocit byl lautr stejnej a nakonec ti lidi víceméně.... Neboli Vládnoucí strany se možná mění, pár komoušů možná zmizelo ze scény (nebo převléklo dres), ale systém zůstává stále stejný. Nakonec můj dnešní hlavní vyšetřovatel je bývalý policajt a policajti jsou ve všech systémech stejní, nebo hodně podobní...

No že budou požadovat aby kolega Duhový na tomto objektu skončil, to bylo jasný. Jak to dopadne se mnou jsem mohl napjatě očekávat. Ale nakonec mocipánové rozhodli jak je ve zdejších krajích zvykem... (nakonec za schvalování atentátu na Heydricha byl také stejný trest, jako za atentát samotný). Tedy jsme se museli poroučet oba... A to dokonce tak, že ihned. Náš šéf tedy musel  honem sehnat naše kolegy a ti nás přišli vystřídat...  Vyčinil nám, že to neodmítnutí tedy byla od nás blbost, ale... Ale že se nás tedy pokusí uplacatit na jiném objektu.

"Lets Go...":

Mě konkrétně tedy řekl: "Pane Modrý, užijte si v klidu silvestra a já vám po novém roce zavolám a pokusím se pro vás něco najít...", takže určitá naděje, že nezačnu nový rok uplně vprdelózně tu je...

A pak už sem si tedy akorát pobalil všechny krámy ze skříňky, (tedy že sem si sem za těch pár měsíců natahal krámů), smutně jsme se rozloučili s kolegy. A pak jsem ověšený jak vánoční stromeček, vyrazil s kolegou Duchovým na autobus.

No ale Šestej měl doma z mého příchodu upřímnou radost. A já jsem s ním aspoň mohl dojít do knihovny. Kde jsem si prodloužil toho Cormaca McCartyho a zapolatil tak na zpozdném jen 4,- kč.

linkuj.cz vybrali.sme.sk